11.12.2009
Tu whisky mi něčím nařeďte, třeba absintem!
v rubrice Přelomové texty
Toulky s managementem
„Jeďte tady, jak končí asfalt, pak polem, pak je taková odbočka, a pak tam budete,“ mává pošťačka neurčitě rukou a já i kolega začínáme jevit známky nervozity. Naším cílem je jakýsi zapadlý penzión, kde se chystá setkání managementu naší firmy. Ovšem ono místo je mimo mapy i gps a navíc je situováno v lokalitě nezasažené jakýmkoliv telefonním signálem.
Jedeme polem, pak lesem, poměr bahnitých částí cesty vůči nebahnitým je čím dál větší; šedivá obloha a prosincové nehezko, zkrátka začíná to jako řadový béčkový horor. Zázrak – náhle se z mlhy penzión vyloupne. Je 11:10, a ačkoliv příjezd byl plánován na jedenáctou, jsme zdaleka první, kdo dorazil.
Vypadá to na fail. Telefony nefungují, kolegové nezvěstní, první dojem z kvality ubytování i služeb je rozpačitý. Čekáme a nevíme. Naštěstí krátce po poledni doráží i naprosto dezorientovaný zbytek výpravy.
Následujících osm hodin přeskočím – práce vás určitě nezajímá, i když jsme se nakonec shodli, že to bylo mnohem přínosnější a užitečnější, než jsme se odvažovali doufat. Prostě najednou je krátce po osmé a rozhodneme se začít odměňovat.
Šest mladíků kolem třicítky u stolu uprostřed cizí hospody; jak to asi mohlo dopadnout? Po večeři a pár pivech přecházíme na drinky těžší tonáže; záhy si utahujeme ze všech ostatních přítomných hostů (kromě nás mají v penziónu mítink ještě lidé ze dvou dalších firem, a všichni vypadají podivně a nešťastně) i místních starousedlíků, jejichž rodiče se téměř jistě jmenovali stejně už před svatbou.
Zvláštní pozornost věnujeme jedné z lokálních žen, sedících u baru. Na to, jak prudce je obézní, má neuvěřitelně krátké tričko, takže jí je vidět velká část sádelnatých zad i jejich pokračování včetně jakési obří jizvy, pálí cigáro od cigára a na rameni má (ó, hrůzo) vytetované logo gambrinusu.
Shodujeme se, že tato dáma bude dobrým indikátorem naší opilosti; pokud se někomu z nás začne jen trochu líbit, půjdeme spát. Záhy ovšem náš indikátor mizí na záchodech s traktoristou v červené kšiltovce a o hodnou chvíli později zcela opouštějí hospodu. Nemáme čím svou opilost měřit, a to je chyba.
Číšnice na náš stůl lifruje panáky i piva závratným tempem, stejně závratně stoupá i zábavnost našich historek. Občas někdo z nás projeví dobrou vůli a řekne „Tak jo, dáme posledního panáka a jdeme spát,“ ale když to uděláme šestkrát a pořád se k odchodu na lůžko nikdo nemá, kašleme na to.
Už jsme v hospodě dávno sami a pořád máme dost sil. K ránu to už oficiálně ukončujeme a jdeme ven, ale už po dvou vteřinách poznáváme, že to bylo ukvapené a do lokálu se vracíme. Poslední panák mi klouže z ruky, rázem jsem obalen směsí střepů a whisky, tak se všichni smějeme, dáme ještě jednoho posledního a pak toho úplně posledního, radši dvojitého, a pak si personál konečně může oddychnout, protože jsme právě překročili hranici mezi životem a smrtí.
Pár osvěžujících hodin spánku mi dramaticky pomohlo, ráno jsem čilý jako celé hejno rybiček. S kolegou snídáme a krátce po deváté odjíždíme směr kancl; zbytek našich souputníků se teprve probírá k životu, ale my už jsme prostě takoví. Shodujeme se, že rozpačité první okamžiky byly omylem a že šlo o po všech stránkách výbornou akci.
Jediné, co výborné není, je stav, který mě posedl krátce po příjezdu do práce.
linkuj.cz vybrali.sme.sk
. .
.
nesmyslné bláboly čtenářů a lobovy vtipné odpovědi
(baryk - Mail - WWW)
se mi zdá, že vy už teď v tý práci jen paříte :-)...kdo bude vydělávat ?
(psice - Mail - WWW)
hlavne ze jste si nikdo neprivezl polosvlecenou fanynku Gambrinusu za zadnim sedadle...!
Jedné věci nerozumím... (Raven - Mail - WWW)
A nevím, jestli to mám přisuzovat stavu o kterém píšeš v závěru. Jak si mám vysvětli slovní spojení "...šest mladíků kolem třicítky..."? To je nějaký renonc, ne?:)))
(lobo - Mail - WWW)
baryk: na vydělávání máme externisty:-)
psice: za to poděkujme hrdinnému traktoristovi!
Raven: kdokoliv je přibližně stejně starý jako já, je mladík. toto pravidlo platí stále:-)
(F. - Mail - WWW)
Konečně večírek, o jehož průběhu se poprvé dozvídám až z blogu...jako za starých časů...johoho!
(lobo - Mail - WWW)
F.: a počkej na ty zkazky:-)
(Marťas [openID] - Mail - WWW)
Tato temná historka mi připomněla třídenní školení v jakémsi podivném objektu v lesích asi 7 km za Prahou, ze kterého si pamatuju jen na diskusi u baru a pokusy mých kolegů svádět obézní servírku... BMW to, že obézní dívky se cpou do triček pro šestileté holčičky je nějaký zvláštní novodobý sociologický fenomén...
(lobo - Mail - WWW)
Marťas: zdá se, že všechna školení mají totožný průběh:-)
(Coran - Mail - WWW)
Je krásné být nenažerem.. :o)
(lobo - Mail - WWW)
Coran: je to špinavá práce, ale někdo to dělat musí...
Přidání komentáře...
|
. . .
|
