19.11.2004
Dřevorubecký bůček - Masénko
Možná to vypadá, že jsem se teď vrhnul jen na bůček a skoro nic jiného nejím, ale není tomu tak. Prostě jen náhodou někde narazím na recept a přišlo by mi líto se s vámi o něj nepodělit. Zvlášť, když to je papu, které rozdráždí vaše chuťové buňky a stojí za to.
Splašíme si někde, nejlíp u řezníka, asi tak kilo pokud možno co nejlibovějšího bůčku, který pořádně napajcume kašičkou z rozmačkaných stroužků česneku. Kolik stroužků použít vám radit nebudu, každý prostě podle své chuti. Já ale razím heslo „rozhodně nešetřit!“ Po počesnekování přijde na řadu pokořenění. Můžeme použít například koření grilovací, ale ještě lepší je
koření Gurmán. Navrch ještě maso posypeme pálivou i sladkou paprikou a protože se jedná o bůček, tak nezapomeneme taky na trošku kmínu.
Na kolečka si nakrájíme dvě velké cibule, které položíme na dno tukem vymazaného pekáčku, na cibuli položíme náš napajcovaný flák bůčku a ještě jej posypeme nakrájeným česnekem, asi ze 2-3 stroužků. Pro dodání pikantní chuti dodáme tak čtyři bobule jalovce (tzv. jalovčinky) a hrst hub. Pokud máme čerstvé, tak je to samozřejmě lepší, ale hodí se i sušené, samozřejmě pokud si je předem namočíme. Pak už jen podlejeme a pečeme.
Když máme hotovo, můžeme se rozhodnout, zda bůček zblajzneme hned za tepla, například se šťouchanými brambory a kysaným zelím nebo jej necháme vychladnout a pak si jej dáme ke sváči nebo na véču jen tak s chlebem a kyselou okurkou. Podle mě je po studenu mnohem lepší.
11.11.2004
Játrová polévka s osmaženým chlebíčkem - Retro okénko
Co udělá kuchtík, který denně vaří a dojde mu inspirace? Inu, může obvolat své známe a vydyndat z nich nějaký neotřelý recepis. Anebo...má-li doma alespoň maloulinkou sbírku kuchařských knih, jukne do nich a má vystaráno. Inspirace mi došla, na polici se mi válí přehršel kuchařek, půl dne jsem si v nich listovala a objevila pravý skvost nedozírné historické hodnoty. Kuchařskou knihu, dědictví po mé drahé babušce. Bohužel, je už značně ošoupaná a celá rozpadlá, takže jaksi chybí list s rokem vydání, avšak tipla bych to tak plus minus na počátek let třicátých. Jmenune se "Zlatá kuchařka s rozpočty A. Kejřové", jedná se o 17. rozšířené vydání s ilustracemi, nu a nakladatelem byl pan St. Kuchař z Hradce Králové.
Neb je to naprosto kouzelná kniha, psaná archaickou češtinou, s recepty, které už možná upadly v zapomnění, rozhodla jsem se s vámi o tento pěkný zážitek podělit. Proto tedy nová rubrička, v níž vám budu nabízet recepty z výše zmíněné publikace, doslovně přepsané onou krásnou starou češtinou.
Za dobrý start bych považovala "Játrovou polévku s osmaženým chlebíčkem".
Nejlepší jest tato polévka z jater telecích. Dobře je očistíme, zbavíme žilek i blanek a pak rychle ve studené vodě opereme. Pak je umeleme na masovém strojku. Na rendlík dáme kousek sádla, přidáme jemně usekanou mrkev, celer, petržel a pór. Za stálého míchání necháme zeleninu zrůžověti. Přidáme k ní umletá játra, okořeníme je 4 celými pepři, 2 novými kořeními, půlkou bobkového listu a za stálého míchání dusíme asi čtvrt hodiny. Pak zalijeme potřebným množstvím slabší polévky z kostí a necháme ještě asi půl hodiny povařiti. Upravíme ze 3 dkg másla a 4 dkg mouky zlatavou jíšku, zalijeme ji troškou studené vody, rozmícháme a pak ji přes síto protlačíme do polévky, již necháme ještě asi čtvrt hodiny povařiti. Pak polévku procedíme přes hrubší síto, okořeníme ji špetičkou strouhaného muškátového oříšku, špetičkou pepře a podáváme k ní na tenší nudličky nakrájený, na kousku másla do zlatova osmažený chlebíček.
Všem tedy přeji dobré chuti, neb tento způsob vaření zdá se mi býti velmi inspirativním.
4.11.2004
Bavičovo prasátko - Masénko
Musím se přiznat, že baviče Novotného a jeho moudra poněkud nezvládám. Ale, jak se říká, v každém je cosi dobrého, i v chlebníku. Já jako dobrý počin tedy hodnotím jednu z Novotného kuchařek. Onehdá se mi dostala do ruky a nerada to přiznávám, přečetla jsem ji jedním dechem. Spousta velmi jedlých receptů, co recept to příběh. Jak jsem pochopila, ani jeden není z hlavy pana baviče, jsou to recepty jeho maminky, kolegů a v neposlední řadě také jeho věrných obdivovatelek. Ale dosti planých řečí. Tímto oslím můstkem jsem si dovolila uvést předpřípravu vepřového maska, o kterou dnes běží.
Takže, zakoupíme kusanec mrtvého prasete, nejlépe kýtu nebo plec. Na zahradě vykopene velkou nůši česneku, který doma utřeme se solí. Čím více česnekové pasty vyrobíme, tím lépe. Celý flák vepřového tím česnekovým maglajzem pěkně opatláme, vložíme do nějaké uzavíratelné nádoby a šoupneme do lednice. Po dvou dnech masko z ledničky vytáhneme, deklík otevřeme a necháme se řádně omámit intenzivní česnekovou vůní. Poté, co se vzpamatujeme, zalijeme maso studenou vodou (mělo by být zcela ponořeno) a opět nádobu zakryjeme a dáme do lednice. Tentokrát na tři dny, avšak pozor, občas masko v česnekové vodě obrátíme. A to je tak asi vše.
Po třech dnech si prasátko naporcujeme a použijeme dle vlastní libosti. Já vyzkoušela klasické šnicle v trojobalu, přírodní řízky a grilovačku. Všechno dopadlo na výbornou a takto naložené masko je opravdu lahoda nesmírná a třeba klasické řízky se posunuly do naprosto jiné dimenze. Mňam, mňam. A ještě k tomu grilování. Osobně bych doporučila naložit si do česnekového pajcu krkovici a uchystat si nějaký bylinkový olej na potírání.
Ať už si naložené masíčko upravíte jakkoli, přeji dobré chutnání.
Domů