21.12.2003
Těstovinovo-nivová mňamka - Těstovinky
To je taková rychlovka, když se vám nechce moc vyvařovat, ale chcete se přitom dobře najíst. A když není nikdo, kdo by vám uvařil, tak se do toho musíte pustit sami.
Nachystáme si přiměřeně těstovin (já si dám špagety, ale použít se dají třeba i fleky nebo penne), pak kus vhodného sýra Niva (ten je asi nejlepší, ale už jsem to měl i s brynzou a taky to bylo jedlé), kelímek smetany (kysanou nebo šlehačku, jak kdo chce), šampióny-žampióny (čerstvé povařte, poduste, sterilované raději taky), měkký salám (použiju šunkáč a točeňák), sůl, pepř a vegetu.
No a pak už to jde ráz naráz. Těstoviny dáme do kastrolu a povaříme podle druhu (já stejně všechny vařím 8 minut a pak to nechávám ještě dalších sedm pod pokličkou dojít), sýr vložíme do misky, tam ho vidličkou nadrobíme a strčíme do mikrovlnky, aby změkl. Když změkne, tak je ho třeba ještě trochu (no, raději pořádně) rozmíchat a přihodíme k němu tu smetanu. Mezitím lehce osmahnem salám s žampióny. Kdo je estét, tak si může pak polovinu salámu a žampiónů dát bokem. K salámu a žampiónům pak vlejeme naší smetanovo-sýrovou hmotu, osolíme, opepříme, ochutíme vegetou a za stálého míchání zahřejeme téměř, ale opravdu jen téměř, k varu.
Mezi tím už máme uvařené špagety nebo fleky, takže šup s nima do cedníku, necháme okapat a můžeme servírovat. Na talíř (nahřátý!) nandáme těstoviny, ty zalijeme naší skvělou omáčkou a estéti to ještě navrch posypou salámem a žampióny, které si předtím dali bokem..
20.12.2003
Kravka od vodopádu - Masénko
Bude zase hovězí. Bude zase hovězí. Na Steaky Niagara si přichystáme 4 steaky, 2 stroužky česneku, 2 lžičky strouhané citrónové kůry, 1 lžičku drceného čtyřbarevného pepře a 2 lžíce oleje z olivových panen, ehm naopak, z panenských oliv.
Fláky masa si mírně naklepnem a nařízneme na stranách tučné okraje, aby se nám maso nekroutilo. Nastrouháme nebo vylisujeme si stroužky česneku — a může jich být klidně i více než jen dva, které pak spolu s citrónovou kůrou, drceným pepřem a olejem spatláme dohromady v takový pikantní maglajz. Tímto maglajzem pak steaky natřeme a necháme je, ať si někde v chládku spočnou. Nejmíň dvě hodiny, ale radši ještě déle, mě taky leckdy dvě hodinky odpočívání nestačí. No a když už jsou dostatečně odpočatý, tak je prsknem na gril a pěkně po obou stranách grilujeme. Prý je k tomu dobrý tmavý chleba, ale mě doma už od malička tloukli do hlavy, že na chleba se těžko robí a tak si k tomu dám klidně hranolky.
18.12.2003
Zasněžené roštěnky - Masénko
Nedávno jsem v mrazáku zahlídnul něco jako roštěnky, tak proč si nedát hovězí. Zanedlouho nám stejně vybijou všechny kravky, tak je třeba si ještě užít červeného masa. Zasněžené roštěnky jsou navíc poměrně rychlé a ne moc pracné.
Vezmu fláky masa, pořádně je naklepu, aby to bylo slyšet a sliny se sbíhaly i sousedům, po okrajích naříznu, posolím, opepřím a posypu hezky z obou stran moukou. Nechám maso chvilku spočnout a vrhnu se na cibuli, kterou nasekám na drobné kostičky. Trochu si u toho popláču, protože já ty fígle, jak krájet cibuli a nebulet u toho vždycky zapomenu. Nevadí. Pak ji chrstnu do rozehřátého oleje a nechám zpěnit. Zatímco si tam bude v té lázni pěkně prskat, tak popadnu dvě vajíčka, oddělím bílky od žloutků a z těch bílků našlehám sníh. Jo, a taky si mezitím nastrouhám tvrdý sýr, nejlíp eidam zvaný též cihla, stejně nic jiného doma nemám. Teda to je fofr, už nestíhám. Když cibulka začíná jemně hnědnout, tak ji i s olejem sleju do pekáčku, přiložím roštěnky, potřu je tím sněhem a nechám upíct v troubě. Na závěr to ještě celé posypu nastrouhaným sýrem a nechám ho, ať se hezky rozteče, ale nezhořkne. Pak to teprve z trouby vyndám.
Co k tomu? Třeba americké brambory na mexický způsob. Ty se udělají tak, že ty americký brambory poleju omáčkou vytvořenou promícháním kečupu a vylisovaných stroužků česneku. Čím více stroužků, tím je omáčka lepší a pikantnější. Toť vše, teď už to jen nakladu na talíř a zbaštím.
Kuchařka uděluje pochvalu... - --nezařazeno--
Redakce Kuchařky uděluje pochvalu a Řád zlaté vařečky naší nejaktivnější čtenářce, kuchařce a degustátorce slečně AH.
AH se odvážně pustila do vaření dle našich receptů.Nejvíce však hodnotíme, že nešetřila slovy chvály a vše, co vyzkoušela jí chutnalo.
Děkujeme. Řád zlaté vařečky bude předán na nejbližším Brblogu.
16.12.2003
Smrdí, ale chutnají... - Mňamky
Dejte si se mnou mou oblíbenou kalorickou bombu – „Tvaróžkové kósky ve smetaně“ aneb „Tvaróžkový mls“. Zakupte dva balíčky tvarůžkových šulánků, můžou to být i tvarůžkové kousky ochucené kmínem. Já však preferuji ty šulánky (tyčinky). Nakrájejte je na kousky, anóbrž sousta, zalijte smetanou na šlehání (250 ml) a dochuťte lžičkou Vegety, kmínu a sladké papriky, můžete přidat i nasekané bylinky dle vlastního uvážení. Nechte minimálně 24 hodin uležet. Smetana zjemní ostrou chuť tvarglí a vše dohromady báječně „zesračkovatí“. A výsledek? I můj muž, který smradlavé sýry nerad, si pochutnává. Ono to fakt nesmrdí, ale uchová si to svou typickou chuť.
Dejte si k těmhle tvarglím čerstvý chlebík s máslem a zapíjejte mlékem. Kdo je odvážný tak jako já, mléko vymění za vychlazené pivko a pár hodin se nevzdaluje z domova.
Kuře, co se tváří jako kachna... - Kuřata a Slépky
Máte rádi kachnu (k jídlu samozřejmě) a máte na ni, tak jako já, chuť tak dvakrát do měsíce? A taky vám pečená kachnička dvakráte za měsíc připadá jako velký luxus? Válečná reportérka vám poradí jak oblbnout chuťové pohárky a dopřát si kačenku třeba každý týden. Je to prosté, vyzkoušejte můj ověřený recept „Kuře a lá kachna“.
Potřebujeme kuře, já osobně doporučuji kuře velké pěkně macaté. Myslíme na to, že kuřátko musí 24 hodin ležet v pajcu, takže ho nekupujeme na poslední chvíli. Opláchneme ho a pořádně nasolíme, nakmínujeme, hojně posypeme majoránkou, proložíme špekem a necháme 24 hodin odležet. Potom jen do kastrolu, ve kterém kuře odpočívalo, dáme sádlo a vrazíme do trouby. Teď přijde to hlavní – podléváme černým pivem. Já si ještě pro vylepšení na závěr připravím medovou vodu (1 lžíce medu, zalitá horkou vodou) a tím to kuře-kachnu poliju. Kůrka je potom opravdu zlatá. Rozhodně se nežinýrujte a udělejte si k takto upravenému kuřeti zelí a knedlíky. Je to naprosto famózní.
Tohle je recepis na kuře, kterému důvěrně říkám zelené.
Co tedy na takové „Zelené kuře“ potřebujete? Jistě že kuře, které omyjete a opatrně, prstíkama a pomocí malého nožíku, vytvoříte mezi kůží a masem kapsu. Jde to snadno, ale dejte pozor, ať tu kůži neoddělíte od masa úplně. A teď toho kura pořádně nasolte. Krokem číslo dvě je příprava bylinkového pajcu (aby to kuře bylo zelené, pravda). Utřete česnek se solí a pepřem. Množství česneku záleží na vaší chuti. Já dávám hodně (7-8 stroužků). Česnek přendáme do misky a přihodíme nasekané bylinky. Může to být petrželová nať, libeček s bazalkou nebo celerová nať. Opět záleží na vaší chuti, ani jedna z variant není špatná, ale bylinek musí být hodně. Dále přidáte nastrouhanou citrónovou kůru (přiměřeně) a zakápnete olejem. Dobře promíchanou směsí kuře pěkně opatlejte, ale hlavně ji nacpěte do té kapsičky mezi kůží a masem. Do kastrolu vražte máslo (může být i olej), lupněte na to Zelené kuře a pečte. Nezapomeňte občas podlít. Jo a pečte to tak půl hoďky zakryté poklicí a pak odkryjte a dopečte, to kvůliva kůrčičce. K tomu všemu si udělejte brambory vařené.
Budeme si povídat o jídle. - --nezařazeno--
Vítáme vás všechny. Vás, kteří rádi jíte. Vás,kteří rádi vaříte. I vás, kteří si o dobrém jídle jen rádi něco přečtete. Jste zváni všichni. Zatím jsme pro začátek připravili pár receptů, které by vás mohly navnadit.
Chceme všechny jedlíky, kuchtíky, kulináře a gurmány přizvat ke spolupráci. Pojďte s námi do světa chutí, vůní a sbíhajících se slin. Podělte se s námi o vaše oblíbené recepty, nabídněte nám něco z vašich dobrůtek. Budeme si tady povídat o dobrém jídle, dobrém pití, budeme si předávat návody a recepty. Budeme společně popouštět uzdu fantazii, experimentovat a doufat, že co jsme si tady popsali se nám taky pak podaří ukuchtit.
Nuže do toho, přátelé. A hlavně — Dobrou chuť.
Dobře zakopaný pes… - Po studenu
Čím jsem starší, tím víc škrtám v seznamu věcí důležitých pro život. Na mém současném seznamu zbývají pouze a jen tak tři až čtyři položky. Dobře se vyspat, dobře se najíst a dobře se vykakat. Když se k tomu občas přidá trocha příjemného sexu, stává se ze mě bytost nad míru spokojená. Onehdá jsme tuto problematiku probírali s kolegy v práci. To jsem měla najednou oponentů. K životu je nezbytně důležité přece zdraví! Ano, jsem-li dobře vyspaná, najezená a vykakaná, jsem zcela logicky i zdravá. A co peníze, ty jsou taky důležité! Nepopírám, ale k čemu jsou mi peníze, když jsem ve stresu, krmím se v KFC, následně mám potíže se zažíváním a blbě spím? Láska, ta je přeci taky podstatná! Jistě, souhlasím. Leč vím, že můj muž by nebyl moc nadšen, kdybych držela dietu, nevařila, měla zácpu a v noci ho budila, protože bych díky tomu všemu nemohla spát.
Možná je to všechno tak trochu postavené na hlavu, ovšem nikomu tuhle svoji teorii nevnucuji. Každý ke spokojenosti potřebujeme něco jiného a já chtěla jen objasnit, proč preferuji jídlo, spánek a vyměšování. Z předešlých řádků si lehce vyvodíte, že dobré papání je mi nade vše. Ovšem, co jíst v období, kdy teploměr ukazuje teplotu kolem 30°C? Zeleninu? Samozřejmě, ale já mám vzápětí hlad. Klasický teplý oběd vylučuji, protože se orosím jako dveře u chlíva a mám pocit, že mě trefí šlak. Jako báječný typ se mi jeví „zakopaný pes“. Nebojte se, nemusíte pro výrobu této dobroty sejmout svého čtyřnohého přítele a zakopat ho na zahradě. Je to pouze název mňamky, kterou ukuchtíte z vepřového bůčku. A teta válečná reportérka vám poví jak na to.
Tedy: pro dva strávníky zakupte cca půl kila vepřového bůčku (ne moc prorostlého). Do vroucí vody vražte pár kuliček pepře, nového koření a jeden větší list bobku. Můžete přidat i chilli papričku (já dávám), pár stroužků česneku a grilovací koření (přiměřeně, přiměřeně). Pokud koření zcela odmítáte lupněte tam Masox nebo Vegetu. Do takto okořeněné vody dejte bůček a vařte a vařte a vařte, dokud nebude měkký (minimálně 1 hodinu). Než se maso uvaří, připravte si „pajc“. Spoustu česneku (klidně i dvě palice) utřete se solí, až vám vznikne taková hustší pasta. Do ní přidejte pálivou papriku (manžel dává chilli, ale to je jen pro plechové huby) a promíchejte. Uvařený a vystydlý bůček pěkně opatlejte česnekovou pastou (můžete ho i křižmo nařezat a pastu nacpat do zářezů), zabalte do alobalu a uložte na dno ledničky. Tam nechte „zakopaného psa“ ležet minimálně týden. Potom si kupte čerstvý chleba a pivko. „Zakopaného psa“ nakrájejte na plátky (cca 0,5 cm), položte na chleba, papkejte a zapíjejte dobře vychlazeným pivem.
Válečná reportérka se zamyslela, hrábla do kapsáře svých zkušeností a vylovila pro vás recept na „letní bramborový salát“. Není to , pravda, nic objevného ani převratného, ale je to moooc dobré. Takže ke strojům:
Základní surovinou jsou samozřejmě brambory, takové ty nové s tenkou slupkou. Pro dva lidi postačí půl kilča.Brambory omyjeme a dáme vařit (i se slupkou) do osolené vody. Než se nám brambory uvaří, nakrájíme si celerovu natˇ. Doporučuji vybrat světlejší a křehčí lístky celeru, ty větší a tvrdší by mohly být nahořklé. Neseženete-li celerovou natˇ, můžete ji nahradit buďto libečkovou na?í, nebo čerstvou bazalkou (té si však nakrájejte méně, je poměrně aromatická). Dále si nakrájejte na čtvrt kolečka šalotku (prosím, neplést si s mladou cibulkou). Místo šalotky lze použít červenou cibulku (vynikající), nebo pórek (skvělé). Potřebujete ještě kapary, postačí půlka malé skleničky. Z kapary musíte slít nálev. K dochucení si připravte sůl, pepř, citron a slunečnicový olej.
Máme-li brambory uvařeny, je potřeba je oloupat a to tak, že horké. Nebudou se rozpadat a udrží si svou typickou chutˇ. Já to řeším tak, že si horký brambor napíchnu na vidličku a malým nožíkem ho oloupu. Ještě teplé je nakrájejte na větší kousky a dejte do hlubší mísy. Zakapejte olejem a štˇávou z jednoho středně velkého citronu. Posolte, opepřete, zasypte šalotkou (červenou cibulí nebo pórkem), celerovou natˇí (libečkem nebo bazalkou) a vražte do toho všeho kapary. Vše důkladně promíchejte a nechte proležet. No a je to.
Ještě několik tipů : seženete-li citrónový olej, nemusíte dochucovat citrónovou štˇávou. Místo obyč mletého černého pepře je výborné použít tzv. bylinný pepř. Letní bramborový salát můžete jíst teplý, studený, podávat ho jako přílohu k masu. Je vynikající jako příloha k rybám (opravdu super). Můj mlsný manžel si salát vylepšuje tak, že si do něj přidá ještě tuňáka (bez oleje) a taky je to moc dobré.
Krojované jídlo Bigos… - Masénko
Už sám titulek napovídá, že dnes to bude slezská krajová specialitka. Tedy, abych byla upřímná, recepis původně pochází z Polska a řekla bych, že přátelé Poláci tohle jídlo považují za svůj národní pokrm. Takže ke strojům!
Celá ta dobrůtka nese hrdý polský název BIGOS a musím podotknout, že je poněkud složitější na přípravu. Na druhou stranu se musí vyrobit ve velkém množství, vydrží tedy dlouho a tak třetí, čtvrtý den chutná přímo fantasticky. Pro přípravu potřebujete asi kilčo masa a to 1/4 vepřového, 1/4 hovězího, 1/4 drůbežího a 1/4 uzeniny. Máte-li doma nějaké masové zbytky (pečené vepřové, dušené hovězí, pečené kuře…) směle je použijte. Pokud zbytky nemáte, prostě a jednoduše syrové maso upečte, nebo poduste s kořením (bobkový list, nové koření, pepř, sůl) , ono je to celkem šumafuk.
Dalším důležitým krokem je příprava kysaného zelí (1 kg – tj. 1 pytlík). Můžete ho buď jen propláchnout, zalít vodou, přidat sůl a kmín a uvařit, nebo ho uklohnit po slezsku – na špeku osmahnete cibuli, přidáte propláchnuté zelí, sůl, kmín, zalijete vodou a dusíte. Když je zelí téměř měkké, připravíte si k zahuštění dva najemno postrouhané brambory, které osmahnete na sádle.
Takže maso máme podušené, zelí uvařené a jdeme dál. Do velkého hrnce dáte nakrájenou slaninu (nebo špek), přihodíte nakrájenou cibuli, na kostky krájené maso a zelí a dusíte. Asi tak po 15 minutách přidáte sušené švestky (já dávám jen málo, pantáta to nerad) a houby (sušené, mražené nebo čerstvé, jak je ctěná libost) a pokračujte v dušení. Bigos chutná úžasně, když ho při dušení podléváte červeným vínem. Já si to ještě trošinku vylepšila tím, že ve finále celou bigosovou dobrotu lehce zapeču v troubě.
Co dodat závěrem? Že za bigosový receptík děkuji své „koležonce ze Šlonskej“. A pak taky, že pokud jste jedli koleno, či bůček pečený s kyselým zelím a chutnalo vám, budete Bigosem naprosto uneseni.
Ryba jménem Vanda… - Rybina
Na zapékané filé potřebujeme tak 3 až 5 plátků tresky nebo nějaké podobné rybky. Plátky si pěkně nasolíme a posypeme kořením na ryby (nemáte-li, použijte provensálské nebo tymián). Rybu necháme odpočívat a oškrábeme si brambory, nakrájíme je na tenká kolečka, vrazíme do osolené vroucí vody a povaříme tak 5-8 minut. Slijeme z nich vodu a necháme je trochu vychladnout. Zapékací misku vymažeme máslem a dno zaplníme brambory, které osolíme a posypeme kmínem ( já používám kmín drcený). Nakrájíme bílou cibuli nebo lahůdkovou cibulku na tenká půlkolečka, která poklademe na vrstvu brambor. Máte-li čerstvou nať petržele, kopru anebo celeru, nasekejte ji (přiměřené množství) a nasypte bylinky na cibulku. Ovšem pozor, kopr je výborný, avšak dost aromatický, takže to s ním nepřežeňte. Teď na to všechno lupneme okořeněné rybí filé, které ještě lehce zakápneme citrónovou šťávou a na každý kousek ryby položíme plátek másla. Zakryjeme víkem zapékací misky a šup s tím vším do trouby. Ryba se nám peče a my si mezi tím nastrouháme tak 15 dkg tvrdého sýru (Eidam), který zalijeme kelímkem zakysané smetany. Pořádně promícháme. Já tuhle majdu ještě trochu dosolím a přidám 3 rozmačkané stroužky česneku. Průběžně kontrolujeme rybku v troubě a asi po 20 minutách by měly být brambory měkké i ryba by měla být tak akorát. To je ta pravá chvíle, kdy celou tu dobrotu zalijeme naší sýrovo-smetanovou majdou a necháme ještě 5 minut zapéct. Pak už vše jen přendáme na talíř, posypeme nasekanou petrželkou, nakrájíme si k tomu třeba rajče a naplníme bříško. Jako vánoční bonus mám pro vás tip na smažené rybí filé: osolit, mírně pokmínovat a potřít najemno nasekaným koprem. Obalit v klasickém troj obalu a usmažit. Kopr jde s rybou výborně dohromady. Můžete ho klidně prdnout i na lososa, dokonce i na kapra, ale o tom zas někdy jindy.
Domů