Po letech odříkání mě opět popadla touha promluvit na někoho francouzsky. A tak tedy zpátky do jazykové školy. Potkám nového Alejandra?
Mladý nadějný choreograf bloudí přízemím knihovny. Balet, balet, ale na jaké téma! Mladý nadějný dumá, přemýšlí, rve si vlasy.
Na praskání plodové vody sice nedošlo, ale malý Horst skákal ze židle do vany, a to bylo v podstatě stejně zábavné.
Teprve delší pobyt ve Státech vás naučí, co jsou skutečné vzdálenosti.
Ze života hmyzu: Zásadní pozorování týkající se struktury našich výletů do národních parků Spojených států amerických.
A hlavně, povídá Ofélie, hlavně tu máme makronky! Já bych možná i povečeřel, ale ona obrací oči v sloup. Chá, večeře, makronky budou!
Byl jednou jeden král a ten měl ženu Ludmilu a kocoura Pascala. Seděl jednou takhle v obýváku v novém županu, byl Boží hod vánoční, a král měl žízeň.
Detektiv Štika v úzkých!
Protože moc dobře víme, co se děje s takovými těmi Huberty a jim podobnými, kteří nesplynou s prostředím (jsou deportováni), poctivě se převlékáme za Američany. Já byl dokonce onehdá venku v žabkách – a ty omrzliny za to stály. Povolební Praha je teď už jistě zavalena vánoční výzdobou, ale tady jsou Vánoce až třetí v řadě. První je strašidelný Halloween!
Abychom si to ujasnili hned ze začátku – ve vybírání svatebních darů jsem mistr, jen to občas trochu nevyjde. Třeba jako onehdá v Třeboni.
Pejsek přišel do hotelového pokoje a vidí něco ležet na stole. Rozbalí to, a bylo to nějaké bílé. Ahá, to bude něco dobrého, povídá si pejsek. Mýdlo to být nemůže, na to už podruhé nenaletím, protože mýdlo nemá díru! A jak na to měl chuť, tak si celý ten kus strčil do huby a začal to kousat. Ale chutnalo to nějak nedobře. Bylo to, milé děti, mýdlo s dírou!
Jistě, protože chipsy jsou standardní přílohou a dietní kola nemůže nikomu ublížit, ale tenhle recept opravdu stojí za to.
Nejdřív přijde dopis, že přijde dopis. Pak ještě koresponďák, že už se dopis blíží. A pak přijde ten slavný dopis: Sčítání amerického lidu!
A man leaves much when he leaves his own country.
San Francisco má opravdu skvělý systém městské hromadné dopravy. „Opravdu skvělý“ znamená, že je lepší než ve městech, kde žádný není, a že když už konečně najdete zastávku, tak z ní dost pravděpodobně někdy někam odjedete. Tak tedy: Unikátní průvodce S.F. Muni!
V Americe jsou lidé přátelští a důvěřiví. Co jim řeknete, tomu věří, a nepotřebují žádné průkazy, kartičky ani potvzení. Má to ovšem jednu výjimku: Nevěří vám, že nemáte dluhy.
Musíme tu přeci počkat na policajty, já je viděla, argumentuje Ludmila, ale já ji táhnu pryč. Pojď, dělej, vypadneme odsud; a pak druhej den odmítám nastoupit do autobusu, a ještě třetí den se celý rozklepu, když si někdo v mé blízkosti sáhne do náprsní kapsy, protože se děsím toho, co vytáhne.
Chvíli před půlnocí je ticho, a pak se ozve jásot, foukačky a zpěv. Haight St je plná lidí, přetékají z barů, dívky mají ve vlasech stříbrné a zlaté nápisy: Happy New Year! Bezdomovec na rohu zpívá hymnu.
Chodím po volných bytech a pláču. Kdyby to takhle vypadalo před šesti lety v Ženevě, kde já tam mohl bydlet!