DOMŮ
29.09.2008
Několik málo poznámek z cest do jiného vesmíru
S obrazovým doprovodem
Jednou z možných interpretací podivností kvantové fyziky je teorie multiverza, nebo-li teorie mnoha vesmírů. V každém z nich se realizuje jedno z možných vyústění například té situace s kočkou a Bůh by pak tudíž nemusel hrát se světem v kostky, nýbrž by zařídil, aby každé zapnutí jakéhokoliv stroje operujícího s kvantovou volbou, třeba kapesního rádia, způsobilo doslova explozivní štěpení našeho vesmíru na miliardy jeho zpočátku téměř identických bratří. Všechny tyto vesmíry by se pochopitelně dál štěpily, přičemž by existovaly jaksi paralelně a principiálně by nebylo možné poslat z jednoho vesmíru do druhého ani komando ani rekomando.
Z hlediska cestovatele je tudíž jedno, jestli tyto vesmíry existují nebo ne, protože ať tak nebo tak, žádná cestovka je v katalogu mít nebude. Jestli tedy chcete navštívit něco, co jiný vesmír alespoň připomíná, musíte hledat v pěně všedních dní nenápadnou „červí díru", průchod za zrcadlo, průchod, jenž vede do světa, kde se realizovala některá z jinde nerealizovaných možností, a tudíž tam platí jiná pravidla. Mě se díky dceři a jejímu klubu fanoušků jedné hvězdičky ze Superstar (ano tuším že je to asi oxymóron) už několikrát podařilo proklouznout do světa dětí z dětského domova.
Za rok od první návštěvy se mi nastřádaly stovky fotografií a nesouvislých poznámek o některé z nich by se teď rád podělil, i když je potřeba mít na paměti, že každý letmý průzkum jiného světa může v první chvíli přinést poznatky, jež bude potřeba časem upřesnit, v nejhorším dokonce zvrátit v jejich pravý opak.
Postavit se na hlavu...
...je rozhodně dobrý způsob jak na sebe upoutat pozornost. Také je to ovšem dobrá metafora světa pro mě naprosto nepochopitelných zákonů. Netušil jsem, že je u nás možné porodit postupně jedno po druhém sedm dětí a všechny jedno po druhém odložit do kojeneckého ústavu, takže všichni sourozenci časem skončí v jednom dětském domově. Kolik lhostejnosti k osudu vlastních dětí ještě musí někdo projevit, aby byl s definitivní plaností okamžitě zbaven jakéhokoliv práva kazit život dalšímu odloženému děcku tím, že bude blokovat možnost jeho adopce?
Připadám si jako populistický tribun lidu dolující z lidu hlasy, což je pocit, který nesnáším, ale to opravdu nejde se nezeptat: Na co máme takový zákon? Koho chrání a proč? Ku prospěchu dětí nemožnost adopce určitě nebude, tak proč máme zákon, který chrání dokonce i rodiče tak očividným způsobem nezodpovědné? Jsme tak hloupí, tak bezcitní, tak tupě podřízení nějaké úmluvě, kterou je potřeba dodržovat i když dětem jen škodí?
Soutěživost...
... tady myslím nikoho nepřekvapí, každý kdo měl alespoň jednoho sourozence, dobře ví, co to znamená přijít k talíři druhý. V dětském domově můžete také klidně přijít třicátý třetí. Mírně překvapivým ovšem shledávám zápal, s jakým se nejeden patnáctiletý kluk pokouší vybojovat si reklamní deštník ve hře, kterou by můj stejně starý syn beznadějně zavrhl jako dětinskou.
...a když se nikdo nedíval, tak šel a přepad Polsko!
Dostat se na okraj jakéhokoliv dětského kolektivu je vždycky problém, cesta zpátky do středu je vždycky složitá. Pokud máte rodinu, utečete od problému domů. Pro jakékoliv dítě nemůže být dobré, když dojde ke ztotožnění místa kde má domov a místa kde má neřešitelný problém.
Dáma s cihlou
Odlišovat se je ve velké smečce žádoucí, ovšem být zvláštní, to je nejlepší způsob jak se postupem času stát postavou z Twin Peaks. Možná nejpodstatnějším rozdílem mezi skutečným domovem a státní náhražkou za domov, je, že pro vlastní matku budete normální, i když nebudete.
Dětský domov už dnes není kasárensky organizovaný sirotčinec, je celý rozdělen na jednotky zvané „rodinky". Rodinky sdílí prostory co nejvíce připomínající byt, s velkou kuchyní přecházející v obývák a s oddělenými ložnicemi pro dvě nebo tři děti. Jedná se ale o malinko potěmkinovské uspořádání, kuchyň využívají jen příležitostně, obvykleji děti ze všech rodinek jedí v čemsi jako školní jídelně, a „tety – vychovatelky" s nimi v „rodince" nebydlí, na směny se tu střídají. Nežijí se svými svěřenci, prostě do domova chodí do práce. Své děti vidí tak střízlivě, až to je možná na škodu. Nelze vyloučit, že pro zdravý vývoj člověk alespoň těch deset deka nekritického zbožňování jednou za čas potřebuje.
Jsme nebezpečný holky!
Alespoň je to někdy láká se tak tvářit. Jindy se zase podívají tak, že by to Kulínského přimělo vstoupit do kláštera. V domově by mohly zůstat do šestadvaceti, pokud se tedy budou vzdělávat a tím vzděláním není nutně myšlena vysoká škola. Jeden z mládenců si plánuje začít se učit na zedníka, jen co se stane truhlářem. Dost možná bude jednou vydělávat víc než já, moje vzdělání a praxe jsou ve srovnání s tím, co si plánuje on, poněkud neprakticky obskurní a mimo úzký obor málo použitelné. V domově má ale s tímhle praktickým přístupem blízko k bílé vráně. Touha po svobodě a samostatnosti je tak rozšířená, že opustit domov při první příležitosti v osmnácti letech klidně i bez jakékoliv kvalifikace, je denní i noční sen mnohých.Budoucnost zvláště děvčat je pak za těchto okolností pro všechny realisty noční můrou...
Životní zápasy, životní úspěchy
Systém má i svojí zpětnou vazbu, kdesi jakýsi sociální kurátor sleduje vzlety a pády „klientů dětského domova" i po té, co nerodné hnízdo opustí. Jak, kudy, a jaké informace vlastně putují státní informační kanalizací a kde z nich kdo co vaří , to ovšem netuším. Jestli metodické pokyny, doporučení a kodexy klientů domova, jež se shora sypou na vychovatelky, skutečně vyrostly na tomto kompostu, nedokáže nikdo říct s naprostou jistotou.
Otázky
Některé otázky nepotřebují komentář, tak jako nemají odpověď. Alespoň ne takovou, jakou by bylo příjemné poskytovat a slyšet.
Komentáře
(@Teo - Mail - WWW) Vloženo 30.09.2008, 00:13:26
Nejlepší jsou ty černobílý. Podle mě. Co myslíš?
(kh - Mail - WWW) Vloženo 30.09.2008, 11:11:15
3 je skvělá.
Má obrovské emoce.
černobílé či celobarevné... (binarniladin - Mail - WWW) Vloženo 30.09.2008, 16:15:16
..nějak ti to u vlastních fotek nedokážu rozlišit , která je lepší, zvlášť když dobře znám jaksi okolní okolnosti ...
(@Teo - Mail - WWW) Vloženo 30.09.2008, 17:46:13
Jo, ta trojka má koule... hele, zkus ji odbarvit. Určitě ještě získá na dramatičnosti. :)
dost dobré (ostatní - Mail - WWW) Vloženo 04.10.2008, 23:39:03
povídání i fotky ... super
(Krígl - Mail - WWW) Vloženo 16.10.2008, 20:06:04
Jak tak koukám na scenérie se stromy, je mi to nějaké povědomé, není ten děcák mezi Všestary a Strančicemi?
Přidání komentáře...