16.09.2008
Jiří Čunek a členové Ku-klux-klanu
Napsáno z lásky k historickým paradoxům a mincím co mají dvě strany a ještě hranu.
Když jsem vymýšlel titulek tohoto článku, trochu jsem si pohrál s nůžkami a názvem jedné skutečně existující knihy. Do češtiny jej lze nejlépe přeložit: Kristus a další členové Ku-klux-klanu. Jako sběratele podivností mně titul zaujal především tím, jak dvojznačně lze název knihy vykládat, nezná-li člověk její pozadí.
Dle svých vlastních preferencí můžete čekat buď obhajobu členů Ku-klux-klanu jako pravých rytířů Kristových nebo naopak obžalobu činů, při nichž se jménem Kristovým zaštiťovali lidé, jimž by členství v Ku-klux-klanu slušelo lépe, než účastenství na světě křesťanské lásky.
Vězte tedy, že dílo vyznívající v prvním z naznačených smyslů už bylo napsáno. Knihu Christ and Other Klansmen napsal ve dvacátých letech minulého století jakýsi E. F. Stanton z Kansasu a prezentoval v ní Klan jako jedinou záruku zachování skutečného křesťanství. Spojení mezi Jiřím Čunkem a Klanem pak pochopitelně vzniklo po ministrových posledních výbojích v oboru ghetologie.
Samozřejmě, udělat si názor na Čunka je celkem snadné. Hloupý není a dovede si spočítat, o kolik je pro něj výhodnější, když mu teď mnozí budou nadávat zase chvilku do rasistů, než když mu předtím všichni nadávali do korupčníků. Nicméně to neznamená, že s jeho nápadem si nelze trochu pohrát.
Zkusil jsem si v hlavě promítnout jednu takovou malou odbočku z oficiální historie do alternativní a představit si, co by se asi stalo, kdyby Čunek představil svůj plán ve dvacátých letech minulého století na jihu Spojených států. Dejme tomu, že by tu tehdy kandidoval na kongresmana, pod heslem: V ghettech zůstanou jen ti černí, kteří nebudou pracovat a posílat děti do škol.
Podobné prohlášení by mělo brizanci několika Hirošim. Na rozčeřené hladině by se šířily kruhy a vyvolávaly další a další stejně výbušné akce a reakce. Předseda komise pro povznesení barevného obyvatelstva by se nechal slyšet, že „vzdělání a práce jsou dva hlavní pilíře důstojnosti každé lidské bytosti a všichni černí obyvatelé jihu dávají panu Čunkovi najevo svou vděčnost za odvážnou pomoc při budování těchto opor."
Poznámka o odvaze je namístě, protože prakticky v tentýž čas by na Kamenné hoře poblíž Atlanty za svitu loučí a hořících křížů horoval Velký Čaroděj Ku-klux-klanu Jospeh Simmons: „Plán, jehož konečným cílem je integrace barevných mezi bíle se mohl zrodit jen v hlavě Židů, katolíků nebo bolševiků a u nás na jihu dobře víme, jak s podobou pakáží zatočit!"
Velký Drak státu Georgie vzápětí sekunduje svému mistru tvrzením: „Nedovolíme žádné experimenty s budoucností bílé mládeže. Nestoudné ambice černých musí být potlačeny." Jeho obavy pak jeden z mnoha Vznešených Kyklopů (omlouvám se Kyklope, ale tvým nickem se skutečně svého času honosili klanoví hodnostáři lokální úrovně) upřesňuje prohlášením: „Dneska školy a práce, zítra budou chtít volební právo."
Nejlidovějšího vyjádření obav se ovšem dopouští jeden oblastní Velký klokard: „ všechno to vzdělávání černých povede jen k tomu, že dostanou chuť na bílé ženy a výsledkem může být jen zhoubné rasové míšení."
Po celém jihu planou výhrůžné kříže, ovšem Jiří Čunek bojuje s odvahou svého svatého jmenovce a noblesou sobě vlastní. Jeho jedový šíp míří odpůrcům přímo ...ehm ...do bílého: „Nehodlám ustupovat před někým, kdo si neustálým používáním přídomku Velký, nejspíše kompenzuje něco malého! Černí budou pracovat a jejich děti budou chodit do škol, jako že je bůh nade mnou!"
Klaverny zabouří ozvěnou této výzvy jako sopky a začnou zasypávat široké daleké okolí tisícem objednávek na nová prostěradla. Naproti tomu pošta zasypává hrdinného Čunka tisícem dopisů. Výhrůžky smrtí od ochránců čistoty rasy se mísí s gramaticky až dojemně zmatenými vyjádřeními podpory. Jejich obsah lze shrnout do lakonického: „Chcem pro naši děti lepší život. Vitrvejte!" (Kromě toho mu jakýsi potrhlý vynálezce opakovaně nabízí něco, čemu říká: neprostřelitelný nátělník)
Jsme v Americe, kde ve smyšlených příbězích dobro nakonec vždycky zvítězí, takže i přes všechna příkoří, je pokrokový kandidát nakonec zvolen, i když jen těsně a po třetím přepočítání hlasů. Ve filmové verzi určené k distribuci po evropských filmových festivalech bude náš příběh o sedm minut delší. V poslední noční scéně se k domu vítězného zvěstovatele černošské práce a bojovníka za černošské vzdělání ze všech stran noční tmou plíží zlověstné přízraky v bílých kápích. Jako jeden (bílý) muž na pokyn Velkého draka zapalují pochodně ...
Komentáře
(@Teo - Mail - WWW) Vloženo 16.09.2008, 23:17:07
http://jdem.cz/adr06 ;)
(Jeliťák - Mail - WWW) Vloženo 26.09.2008, 19:27:36
nejvic me pobavilo tohle „ všechno to vzdělávání černých povede jen k tomu, že dostanou chuť na bílé ženy a výsledkem může být jen zhoubné rasové míšení."
No a pritom staci jen vymyslet HIPHOP :-D muhehe
v diskutovaném případě (binarniladin - Mail - WWW) Vloženo 27.09.2008, 13:39:14
..nejspíše Romano-hip-hop :o)
Přidání komentáře...

