Europoslanec si může vydělat první peníze ještě před příjezdem do Bruselu. Stačí, aby jel do evropského hlavního města autem, místo aby letěl letadlem v business třídě. Za každý z prvních 500 km obdrží 0,67 euro, za každý kilometr nad 500 km to dělá 0,27 euro. Dostane také přídavek za vzdálenost. Stejnou částku dostane i za cestu zpět.

Diety v Bruselu vycházejí na 262 euro. Pěkný pokoj v hotelu stojí 60 euro, jídlo je téměř zdarma. ... Pak je tu také plat a diety z [národního parlamentu].

„Europoslanci často přijedou večer, odškrtnou svoje jméno na seznamu, zůstanou do následujícího dne a opět se odškrtnou,“ říká zaměstnanec EP. „Znovu se zapíší třetí den ráno a odjedou. Jeden den práce a počítá se za tři.“

V EP můžete jíst zadarmo. Musíte jen naslouchat cinkotu talířů znějícího z obřího točitého schodiště, které se vine až do 12. poschodí. Okolo tohoto schodiště se obvykle po poledni odehrávají vernisáže anebo recepce připravené lobbyisty, na nichž je jídlo a pití zadarmo.

Jestli jste se někdy divili, proč se všichni chtějí stát europoslanci, zde máte odpověď. Proplacené výlohy, dobrý plat, málo práce. Jelikož europoslanci cestují každý měsíc z Bruselu do Štrasburku do Lucemburku a zpět do Bruselu, moc času na seriózní práci nezbývá. A to není vše.

Europoslanec dostane 12 576 euro měsíčně na asistenta. Může se o asistenta podělit s jiným europoslancem. Žádný zákon nezakazuje, aby si nenajal někoho z rodiny.

V pořádku, zaměstnat člena rodiny není protizákonné, ale je to etické?

Europoslanec bez znalosti jazyků nic nezmůže. Ani asistent mu nepomůže. Některé záležitosti se vyřizují mezi čtyřma očima. U piva. Niall O’Neill, šéf protokolu Evropského parlamentu, to nazývá „kamarádíčkovský systém“ – „buddy-system“.

Politické strany v Evropském parlamentu se snaží vstoupit do některého z klubů sjednocujících strany z různých zemí. Jestliže je nikdo nebude chtít přijmout, rozšíří řady nezapojených. To znamená politickou neexistenci. Bez podpory klubového aparátu toho v Bruselu moc nezmůžete.

Za dva týdny budeme mít pár vodítek, jestli europoslanci z Česka budou schopní komunikovat se svými kolegy bez pomoci tlumočníka a jestli stráví svých pět let v Bruselu v politické nicotě nebo ne. Doufejme, že se za ně nebudeme muset stydět.

Aktualizace (3.6., 22:57): Už je jasné, že čeští europoslanci dostanou 65 000 korun měsíčně, což je sice pořád o méně, než plat Španělů (2540 eur, neboli 81 000 korun), ale systém příspěvků a placených výdajů může naše europoslance celkem slušně finančně obohatit.

The MEP can earn first money even before he comes to Brussels. He just needs to drive rather than fly business class to the European capital. He will receive 0.67 euro for each of the first 500 km, then 0.27 euro for each kilometer above 500. There is also a bonus for distance. He will receive the same amount for the return trip.

Per diem in Brussels is 262 euro. A nice hotel room costs 60 euro, food is almost free. ... Then there is the salary and per diem from the [national parliament].

“MEPs often arrive in the evening, check their names off on the list, stay until the next day and check off again,” says an EP employee. “They sign in again the third day in the morning and leave. One day of work and it counts as three.”

You can eat for free in the EP. You just have to listen to clinks of plates coming from a giant staircase spiraling all the way to the 12th floor. It’s around the staircase that art openings or receptions by lobbyist are organized, including free food and drinks, usually after the noon.

If you have ever wondered why everyone wants to become a MEP, here is your answer. Paid expenses, good salary, little work to do. Since the MEPs travel from Brussels to Strasbourg to Luxembourg and back to Brussels every month, there is not much time left for serious work. That’s not all.

The MEP gets 12,576 euro per month to pay an assistant. He can share an assistant with another MEP. There is no law preventing him from hiring a family member.

OK, employing family members is not against the law, but is it ethical?

An MEP without knowledge of languages gets nowhere. Not even the assistant can help him. Some matters are dealt with in private, drinking beer. Niall O’Neill, the EP Chief of Protocol, calls it a “buddy-system”.

The political parties in the European Parliament seek to enter one of the parliamentary clubs uniting parties from different countries. If nobody wants to accept them, they enlarge the ranks of non-united. That means political non-existence. You can’t do much without the support of the club apparatus in Brussels.

We will have some clues in two weeks if MEPs from the Czech Republic can communicate with their colleagues without the help of an interpreter and if they spend their five years in Brussels in political nothingness or not. Let’s hope we won’t have to feel ashamed of them.

Update (3 June, 22:57): It's already clear that the Czech MEPs will receive 65 000 Czech crowns per month, which is still less than the Spanish MEPs salary (2,540 euro, or 81 000 crowns), but our MEPs can enrich themselves rather handsomely thanks to the system of allowances and paid expenses.