Já osobně bych rád zůstal opatrně optimistický. Je to ale docela těžké, když si čtu zprávy, průzkumy veřejného mínění a vidím, že „sjednocená“ Evropa je zatím jen slovo. Jasně, zboží se může volně pohybovat z jedné země do druhé, stejně jako finance, po „staré“ EU můžeme cestovat mnohem snadněji, ale pracovat tam nemůžeme, se vzácnou výjimkou Irska, Velké Británie a Švédska. Zemědělci mají ještě více důvodů k tomu, aby si stěžovali. Ať už právem nebo ne, všichni se můžeme cítit oklamáni politiky, kteří vzbudili očekávání, jež zůstalo nenaplněno. „Starých“ 15 zemí EU nás má v podstatě rádo – pokud zůstaneme, kde jsme a nebudeme narušovat jejich životní styl. Jak napsali v Rádiu Svobodná Evropa:

Ed Vulliamy v „The Observer“ z 11. dubna poznamenal: „Znenadání se naši noví spoluobčané v EU – titíž lidé, jejichž vysvobození z komunismu, způsobené jejich vlastní odvahou, jsme před 14 lety slavili – stali potenciálními „turisty za sociálními dávkami“ (Daily Mail), agenty „sociálních otřesů“ (Financial Times), „hrozbou“ (opět Daily Mail) pro naše sociální služby, hordou cikánů, anebo „povodňovou vlnou“ (Daily Express) „miliónů imigrantů“ (ještě jednou Daily Mail). Vláda nemluví o svobodě anebo jednotě, ale o „požadavcích běžného bydliště“ a „certifikátech pro registraci zaměstnání“.“

Pěkné. S podobnými články i v ostatních evropských médiích pak vůbec nepřekvapuje, že mezi občany 15 zemí bývalé EU nevládne nadšení pro rozšíření. Z politiků, kteří se snaží zůstat u moci, se stávají populisti.

Tak tady nás máte, Unii 25 velmi rozdílných členů. Bude muset dojít ke změnám, pokud má tato Unie vzkvétat. A taky si myslím, že můžeme na nějakou dobu zapomenout na Ústavu EU nebo na společnou zahraniční politiku. Po pravdě řečeno, příliš mi to nevadí.

I, personally, would like to remain cautiously optimistic. However, it’s rather difficult while reading news, opinion polls, and seeing that a “unified” Europe is only a word so far. Sure, goods can move freely from country to country, as well as finances, we can travel much easier to the “old” EU15, but we can’t work there, with the precious exceptions of Ireland, Great Britain and Sweden. Farmers have even more reasons to complain. Rightly or not, we all can feel betrayed by politicians raising expectations that remained unfulfilled. Basically, they (the “old” EU15) like us – as long as we stay where we are and do not disturb their way of life. As RFE/RL reported:

Ed Vulliamy noted in "The Observer" of 11 April: "Suddenly, our new partner citizens in the EU – those same people whose deliverance from Communism, wrought by their own bravery, we celebrated 14 years ago – have become potential 'benefit tourists' (Daily Mail), agents of 'social upheaval' (Financial Times), a 'menace' (the Mail again) to our social services, a horde of gypsies, or a 'flood tide' (Daily Express) of 'millions of immigrants' (the Mail again). Government talk is not of liberty or union, but of 'habitual residence requirements' and 'employment registration certificates.'"

Nice. With articles like that in other European media as well, it’s not surprising there is no enthusiasm about the enlargement among the citizens of EU15. The politicians, trying to stay in power, turned populist.

So here we are, a Union of very divergent 25 members. Changes will have to be done if this Union is to prosper. And I also think we can forget about EU Constitution or common foreign policy for some time to come. Frankly, I’m not too unhappy about that.